Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.


13. 05. 2019

Údržba westernové kytary

Nejběžnější kytara typu Dreadnought (tzv. westernová) je dlouhá cca 104 cm, v nejširším místě mívá asi 40 cm a výška je obvykle kolem 11 cm. Tloušťka dřeva korpusu je nejčastěji 3,5 mm. Je to tedy poměrně velká sestava, ale dosti subtilní a její celková hmotnost včetně mechanik se pohybuje jen kolem 2 kg. Tato sestava však musí vydržet tah strun, který je běžně kolem 80 kg, u dvanáctistrunné kytary je to dokonce přes 100 kg. Přáli bychom si, aby náš oblíbený nástroj vydržel co nejdéle, třeba i několik desetiletí, ale je pravdou, že životnost kytary, např. ve srovnání s houslemi, je výrazně nižší. Housle přes svoji zdánlivou křehkost, mají velmi pevnou konstrukci a tah strun nepřesahuje 20 kg.

Pro kytaru je velmi důležitá správná vlhkost vzduchu v prostředí, kde nástroj skladujeme, nebo kde tráví většinu času. Za standardní se považuje vlhkost v rozsahu 45% - 55%, pokud je tato hodnota setrvale pod 40%, je třeba vzduch zvlhčovat, nebo kytaru přechovávat v kufru se zvlhčovačem. Kytaře vadí i přímé sluneční světlo a vystavování extrémním teplotám. Ideální teplota pro skladování je zhruba v rozsahu +10 st. až +30 st. Celsia. Pevný kufr kytaru krátkodobě dobře ochrání, ale při delším uložení v kufru platí výše uvedené beze zbytku.

Tělo i krk můžeme v případě potřeby očistit vlhkým hadříkem s trochou saponátu, na hmatník jsou nejlepší speciální oleje a vosky, pokud nejsou k dispozici, postačí i leštěnka na nábytek, např. Diava. Když už se impregnuje hmatník, je vhodné nezapomenout na kobylku, pokud není lakovaná, napuštění olejem ji oživí a kobylka získá na nějaký čas příjemné tmavší zabarvení. Mechaniky jsou obvykle uzavřené a údržbu prakticky nepotřebují.

Samostatnou kapitolou jsou struny. Tady bych se nerad pouštěl do nějakých konkrétních návodů, protože zkušenosti jsou často nepřenositelné a každému vyhovuje něco jiného. Jsou struny za 3 dolary sada, ale i za 100 dolarů jedna struna a každý musí zvážit, co potřebuje a jaký postup zvolí. Struna hraná razantně trsátkem má samozřejmě kratší životnost než při citlivé hře prsty a je tu i spousta dalších vlivů, které na struny působí. Osobně jsem spíš příznivcem častějšího měnění levnějších strun, profesionální muzikant odehraje večer koncert na nových strunách, druhý den si na nich ještě pocvičí a na další koncert už natahuje struny nové. Jiná skupina každodenních hráčů zase používá potahované struny s prodlouženou životnost (a vyšší cenou) a další hráči struny čistí přímo na kytaře a tím prodlužují jejich životnost. Zkrátka tuhle cestu si musí každý vyšlapat sám…

Shrnuto a podtrženo, kytara by se neměla vystavovat velkým výkyvům teploty a vlhkosti, vadí jí přímé sluneční světlo a aspoň při příležitosti výměny strun se doporučuje ošetřit uvedeným způsobem hmatník. To je naprosté minimum, které Váš nástroj potřebuje.


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ